Trh START je také pro některé STARTupy

Autor Tomáš Morava
Datum vydání 1. listopad 2022

IPO na burze bylo vždy považováno za cílovou metu pro mnohé korporace. Okamžik, kdy zakladatelé a dosavadní soukromí investoři dostanou najednou realistické ocenění podniku, do jehož rozvoje vložili svou důvěru, a také odměnu za své úsilí a nesení rizika v růstové fázi firmy. Avšak v poslední dekádě s růstem rychlosti inovací a startupovým boomem se v Evropě začalo prosazovat financování založené na komunitním investování na principu burzy i pro firmy na začátku svého růstu jako alternativa VC a privátních investorů.

Význam IPO se tak rozšířil z cílové destinace také na vzletovou runway zavedených firem s růstovým potenciálem . Příklady těchto trhů jsou londýnský trh AIM, varšavský New Connect anebo pražský START.

Tyto paralelní trhy jsou zpravidla méně formální a přísné, ale přesto vyžadují, aby podniky kromě základních zákonných povinností plnily další kritéria transparentnosti a srovnatelnosti z hlediska stanovení jejich cen. Vzniká tak zcela zásadní podhoubí pro financování nejen stabilních a zavedených, ale také růstových firem s vysokým potenciálem. Burza cenných papírů Praha spustila svůj odvážný projekt, který je agilitou týmu inovativností a novým přistupem a rychlostí v podstatě také startupem v roce 2018.

Výsledky doposud emitovaných firem často ukazují, jak velký potenciál v této cestě je. Když se totiž zamyslíme nad tím, proč do této doby byly klasické burzy pouze doménou velkých korporací a gigantických investičních fondů, zjistíme, že to bylo mnohdy kvůli náročné legislativě, řízení rizik, mezinárodním účetním standardům, analytikům zkoumajícím trendy postavené na desítky let trvajících výzkumech a metodách. Ale dnešní svět je jiný. Globalizuje se a zároveň se atomizuje. Není již výjimkou, že sledujeme malého disruptivního jednotlivce, jak se umí prosadit celosvětově a měnit celé obory.

Z hlediska řízení rizik se dramaticky zjednodušil přenos informací. Existuje nespočet veřejně dostupných serverů, které dávají k dispozici rozsáhlé analýzy oborů, firem, transakcí i trendů. Prostřednictvím mobilních aplikací či webových portálů se tak i drobní investoři mohou dostat k informacím, které dříve byly doménou velkých konzultačních domů. Vzniká bezpočet aplikací, které se předhání v jednoduchosti investování, ale i v komplexnosti a kvalitě investičních analýz a doporučení. Trh pak (je-li zdravě regulován) sám ve střednědobém horizontu vycizeluje ty schopné a kvalitní.

Tento text vzniká v době, kdy na akciových trzích vládne medvědí nálada. Úrokové sazby jsou vysoko, inflace krátí rozpočty investorů i úspory domácností a trhy se ženou k nějakou dobu trvající recesi a korekcím. Logicky tak investoři začnou více počítat a méně nadšeně se vrhat do jakéhokoli investičního dobrodružství. Podle mého názoru se nezastaví investiční procesy jako takové a investoři z fondů, privátních skupin i burz se nadále budou dívat na nadějné růstové podniky. Bude se ale více počítat, více diverzifikovat a více pracovat s riziky.

Tato situace není nutně špatná, firmy, které dlouhodobě nevykazují výkonnost již nedostanou další záchranné kolo investic, foundři, kteří nezdůvodní a neprokáží své záměry budou nuceni obejít se bez soukromých investic. A naopak těm podnikatelům, kteří vedou své firmy odpovědně a dobře počítají, se otevírají další možnosti financování pomocí burzy, které se tím pádem mohou zdát rázem atraktivnější, protože zakladatel neztrácí kontrolu ani v klíčových okamžicích rozhodování o budoucnosti firmy, jednoznačně vidí vývoj tržní hodnoty své firmy v závislosti na jejích výsledcích a ještě mohou získat dodatečnou motivaci pro své klíčové manažery ve formě zaměstnaneckých akcií.

Zní to jako klišé, ale právě mladé a pružné firmy s agilním způsobem řízení a schopností velmi rychle reagovat na krize a změny. Týmy, které dobře a tvrdě otestovaly svůj produkt i vnitřní integritu právě v dobách, kdy již není tak lehce dostupný kapitál, takové jsou schopné vytvořit skokovou přidanou hodnotu nejen svým zákazníkům, ale i investorům. Proto považuji za legitimní, když takové firmy dostanou další alternativu k tomu, jak získat kapitál a vedle bank, soukromých investorů či fondů se i vysoce rostoucím firmám otevře prostor na alternativním burzovním trhu.